Z historie Sboru dobrovolných hasičů v Rohozné

Vznik sboru

Obec Rohozná leží v okresu Svitavy asi tři kilometry severně od hradu Svojanova, s nímž je její historie úzce spjatá. Trvalé osídlení pravděpodobně vzniklo v době založení hradu Svojanova (dříve Fürstenberku), tedy přibližně okolo r. 1265 nebo o několik málo let později. První písemná zmínka však pochází až z r. 1349. Součástí Rohozné je i osada Manova Lhota ze 14. století.

Obec Rohozná ještě před založením Sboru dobrovolných hasičů zakoupila v r. 1882 v Poličce dvě starší ruční stříkačky nestejné účinnosti celkem za 250 zlatých.

Ve Farní kronice je zápis z roku 1883 z něhož cituji: „Během dvou posledních let na horní Rohozné třikráte hořelo, přičemž lehlo dohromady 28 domků familiantských se vším příslušenstvím popelem.“ Není tedy divu, že bylo více než potřebné založit v obci sbor dobrovolných hasičů, který by další vzniklé požáry hasil a omezil jejich šíření na další domky, a tak snížil škody, které by lidem vznikly. Již v roce 1885 je ve farní kronice zajímavá zmínka, kterou zde rovněž cituji: „Dne 26. července 1885 sestoupil se sbor dobrovolných hasičů počtem 56 členů.“ Dále však o tomto sboru není zmínka. Je dost možné, že zanikl nebo že nevedl žádnou vlastní kroniku či knihu zápisů.

Podle Pamětní knihy Sboru dobrovolných hasičů v Rohozné vznikl tento sbor 7. prosince 1890, kdy bylo zapsáno 40 členů, z nichž se zakládající schůze zúčastnilo 22 členů. Zároveň byl všemi přítomnými zvolen prozatímním velitelem pan Josef Záruba a šest členů výboru, jimiž se stali František Moravec č.p. 73, Jan Válek č.p. 105, Josef Moravec č.p. 3, Jan Leinveber č.p. 74, Jan Lidmila č.p. 130 a Antonín Plašil č.p. 190. Na schůzi byl též přítomen starosta obce pan Jan Palla a velitel Sboru dobrovolných hasičů v městyse Svojanově pan Josef Cihlář.

Z činnosti sboru na počátku jeho existence

15. března 1891 na valné hromadě SDH v Rohozné bylo již 46 členů sboru a v tajných volbách byl velitelem opětovně zvolen Josef Záruba, učitel, podvelitelem pan Jan Havlů, náčelníkem 1. sboru lezců pan Jan Lidmila, náčelníkem 2. sboru stříkačníků pan Josef Cupal a náčelníkem 3. sboru ochránců pan Jan Válek Valné hromady byl rovněž přítomen starosta obce pan Jan Palla. Na schůzi velitelství byli téhož dne zvoleni: jednatelem pan Václav Bednář, zbrojníkem pan Jan Vatlach a pokladníkem pan Jan Žižka.

Sbor od samého začátku vyvíjel rozmanitou činnost jak odbornou tak i společenskou. Pro zajímavost se podívejme na rok 1892. Valná hromada se konala 31. ledna v hostinci Josefa Škrance za účasti 30 členů. Dne 18. března uspořádal Sbor pochodňový průvod se zastaveníčkem na oslavu jmenin velitele. Na Bílou sobotu drželi členové sboru čestnou stráž u Božího hrobu v kostele sv. Erasima a v plném počtu se zúčastnili slavnostní mše na Vzkříšení Páně. Na svátek sv. Floriána, patrona hasičů, byla v kostele sloužena slavnostní zpívaná mše za účasti 22 členů SDH.

Během roku se konalo 12 cvičení – z nichž byla 2 pořadová a pochodová, 7 cvičení s nářadím a 3 cvičení praktická s průměrnou účastí 26 členů. 16. června se Sbor zúčastnil slavnosti Božího Těla, která se konala v místním kostele.

Dne 17. září byli členové svoláni poplachem k požáru v cizí obci. Sešlo se 26 členů, ale k požáru se nevyjelo, protože se nedalo dobře určit, kde hoří. Tehdy hořelo v Nyklovicích celkem 9 stavení. 2. října slavil bratrský sousední sbor ve Svojanově své patnáctileté jubileum, oslavy se zúčastnilo celkem 28 členů z Rohozné, kteří byli srdečně přivítáni.

Dne 22. října v sobotu večer svolávala trubka hasiče k požáru statku Marie Krejčí č.p.12. Sbor se dostavil v plném počtu, ale přípřež ke stříkačce dosti pozdě dodána byla. Sbor hájil dům č.p. 16 pana Ehrenbergera, který byl ohněm ohrožen, když z nenadání vypukl požár v domě pana Hromádky č.p. 13, který do té doby požárem ohrožen nebyl. Tento požár byl uhašen a dále se nerozšířil. Na hašení se podíleli i hasiči z Banína, Svojanova a Hartmanic. V kronice se dále uvádí, že členové sboru byli od pana Ehrenbergera a pana Hromádky pohaněni. Proto bylo v neděli na schůzi usneseno p. Ehrenbergera předvolati ke starostovi, kde byl odsouzen k pokutě 8 zl. ve prospěch sboru. Pan Hromádka, za potupení sboru i velitele, byl předvolán k c.k. okresnímu soudu, kde ve prospěch sboru musel složit pokutu 5 zl. a zaplatit soudní výlohy.

Dne 13. listopadu bylo uspořádáno veřejné cvičení školní i praktické, které bylo ukončeno taneční zábavou.

Ochranou službu konal sbor tím, že vysílal celkem 60 hlídek od 22 h do 1:30 h po dvou mužích, a to v červenci vždy v sobotu, v srpnu až září každodenně.

Dne 28. srpna se uskutečnilo divadelní představení Sluha pánem, Dva ohně a žertovný výstup ve prospěch hasičské pokladny. 26. prosince 1892 se konalo další divadelní představení Ztracený syn a První nebožtík, po té se konala taneční zábava.

Tak bychom mohli pokračovat dále. Hasiči byli významným činitelem nejen na poli ochrany obce před požáry a jejich následky, ale i v kulturním a společenském životě obce.

Prapor SDH Rohozná

Slavnost svěcení a rozvinutí prvního hasičského praporu se konala dne 5. června 1949. Prapor posvětil důstojný pán P. František Myslivec a poctu praporu kmotrovstvím při svěcení a zaklepnutím památkového hřebíčku prokázalo 40 kmotrů a kmotřiček.
Prapor SDH Rohozná - přední strana | Prapor hasičů.

Prapor je u žerdi vysoký 117 cm, šířka praporu je 120 cm. Přední strana je z rypsu krémově bílé barvy, ve středu je obraz sv. Floriána, pod ním vyšitý zlatě a černě nápis „NA POMOC!“ Prapor je ze tří stran lemován červeno-modro-bílou šňůrou. Je připevněn k masivní žerdi z tvrdého dřeva, která je zakončena špicí srdčitého tvaru, v níž jsou umístěny symboly hasičského znaku – žebřík přilba a dvě zkřížené sekerky. K praporu se při smutečních příležitostech připíná široká černá stuha se stříbrnými třásněmi.

Zadní strana praporu je z červeného rypsu. Ve středu je vyšitý státní znak Československé republiky používaný po druhé světové válce. Stříbrný lev s korunkou nese na prsou slovenský znak a je umístěn na červeném štítu, který je po stranách zdoben lípovými ratolestmi. Nad znakem vystupuje část hasičské sekerky. Nad znakem je do oblouku nápis SBOR DBROVOL. HASIČŮ a pod znakem ROHOZNÁ. Po stranách jsou letopočty 1890 a 1948. V rozích praporu jsou umístěny lípové ratolesti.

Prapor SDH Rohozná - zadní strana | Prapor hasičů.

Prvním praporečníkem byl v r. 1949 zvolen pan Josef Gloser z č.p. 110, k němu pak v r.1951 byl zvolen druhý praporečník Alois Havelka.

V roce 2008 a počátkem roku 2009 byl prapor v Pardubicích restaurován. Textilní část restaurovala paní Martina Kačínová a kovovou část na žerdi pan Michal Vojtěchovský. Náklady na opravu činily 9000 Kč, z toho pan Jiří Stránský, projekce dopravních staveb, Staré Hradiště 142, daroval Sboru 3000 Kč na opravu praporu. Za to mu patří vřelé poděkování.